Zaujaly mě setrvale výtečné výsledky singapurských školáků v mezinárodním testování PISA. Pátrala jsem tedy v různých zdrojích po možných příčinách tohoto úspěchu.
Na úvod pár základních údajů:
V městském státě Singapur, bývalé britské kolonii, žije necelých 6 miliónů obyvatel mnoha etnik a kultur. Státním zřízením je parlamentní demokracie, s prvky řekněme neférové politické soutěže. Úředním a obchodním jazykem je převážně angličtina, pak též některé další místní jazyky. Díky jazykové vybavenosti obyvatel je Singapur destinací pro světové investice a výzkum. Jedná se o prosperující ekonomiku; Singapur patří mezi čtyři tzv. asijské tygry, je jedním z největších finančních center a druhým největším přístavem na světě. Největší rozvoj zaznamenal v oblasti lékařství, farmacie, obchodu, logistiky a finančnictví. Buduje „průmyslové parky“, v nichž se soustřeďují investice do vývoje a používání nejmodernějších technologií vyžadujících vysokou kvalitu práce a úroveň znalostí. Jedná se o zemi s výjimečně vysokou kvalitou života, nízkou nezaměstnaností a minimální kriminalitou.
HDP Singapuru je 364 miliard USD, výdaje na školství jsou 12,8 miliardy USD.HDP ČR je 245 miliard USD, výdaje na školství jsou 9,8 miliardy USD.
Hlavní parametry vzdělávací soustavy
V základu stojí myšlenka meritokracie (stejné šance pro všechny bez ohledu na původ, pohlaví, věk či rodinné zázemí) a jedná se o systém orientovaný na výsledky, jak potvrzuje umístění v mezinárodních šetřeních PISA a TIMSS. Struktura vzdělávací soustavy je podobná naší. V Singapuru učí matematiku dle vlastní metodiky, jejímiž hlavními znaky jsou menší počet témat, názornost, čas na dokonalé procvičování a postup na vyšší úroveň až po zvládnutí té předchozí.
Vyučovacím jazykem je angličtina, k tomu na prvním stupni též jednotlivé mateřské jazyky. Důsledkem je kompatibilita s nejlepšími světovými univerzitami a výukovými online programy. Na všech stupních kromě primárního (1. – 6. ročník) se platí školné
3 – 18 USD měsíčně, přičemž chudší rodiny si mohou vyřídit stipendia od státu nebo soukromých dárců.
Hlavním zájmem Singapurců je maximální podpora potenciálu každého žáka, proto jsou už od počátku žáci rozdělováni do tříd podle výkonnosti. K rozdělování dochází na základě výsledků testů, které píší ze všech hlavních předmětů. Při skvělém výsledku zůstává žák v nejlepší skupině, při horším výsledku přechází žák do další skupiny. Mezi skupinami lze přecházet opět na základě výsledků testů. Výsledky všech žáků jako skupiny jsou průběžně vyhodnocovány, i na jejich základě pak často upravovány osnovy či metodika.
Osnovy
Už od předškolního vzdělávání je celý systém je centralizovaný, plně řízený ministerstvem. Výuka probíhá na všech školách stejně na základě jednotných osnov a metodik, to znamená, že je všem účastníkům vzdělávacího systému jasné, co, jak a kdy mají učit. Ministerstvo stanovuje jak obsah, tak metody vzdělávání, koordinuje všechny školy, aby všechny děti absolvovaly stejné vzdělávání.
Předškolní vzdělávání
Singapurci kladou velký důraz na kvalitní předškolní vzdělávání. Všechny učitelky v MŠ pracují dle jednotných osnov, ty je pevně vedou. Nejedná se o hlídání dětí či náhodné hraní, nýbrž podobně jako v našich tradičních MŠ o promyšlenou a ověřenou přípravu na cestu školním systémem.
Primární vzdělávání
Je povinné, trvá šest let. Po 4. ročníku si žáci volí preferenční předměty; dva potom studují více do hloubky, ty ostatní na standardní úrovni. Na konci 6. ročníku skládají všichni žáci jednotné testy, dle výsledků jsou pak rozděleni na 2. stupni.
Sekundární vzdělávání
Je též povinné, trvá čtyři až pět let. Žáci jsou už rovnou rozděleni dle výsledků testů do vzdělávacích proudů, mezi kterými není možné přecházet.
Ve škole
Všichni žáci nosí uniformy a stojí při příchodu učitele do třídy. Při hodinách převládá frontální způsob výuky. Plošně jsou rozšířeny interaktivní tabule, s kterými zjevně umějí pracovat učitelé i děti. Už na prvním stupni děti běžně používají laptopy. Pokud žáci chtějí odpovědět či se zeptat, hlásí se a čekají, až je učitel vyvolá.
Učitelé
Učitelem se může stát absolvent jakékoliv univerzity, pokud patřil mezi třetinu nejlepších studentů. Poté následují 1-2 roky pedagogického vzdělávání a pak rovnou praxe. Velký rozdíl oproti našim zvyklostem představuje velmi pestrá pracovní kariéra učitelů: několik let učí a sbírají zkušenosti, pak pracují třeba na ministerstvu školství, poté spolupracují na vývoji kurikula, pak na manažerských pozicích ve škole s odpovídajícím platovým ohodnocením.
Silné stránky systému
- Všechny děti mají přístup ke stejnému vzdělávání bez ohledu na bydliště a sociální status rodiny.
- Systém je čitelný, srozumitelný, předvídatelný,
- Jsou minimalizovány dopady individuálního selhání ředitele či učitele.
- Není žádný prostor pro změny či jiné pojetí dle individuálních preferencí jednotlivých učitelů/ředitelů.
- Systém výuky matematiky je založený na názornosti, důkladném procvičení, důrazu na pochopení a schopnosti aplikace naučeného.
- Děti jsou zvyklé od útlého věku pracovat a sledovat výsledky své práce.
- Hodnocení je objektivní, měřitelné, pro všechny stejné.
- Žáci se mohou ve škole věnovat hlouběji předmětům, které jsou jim blízké.
- Díky finančnímu spolupodílu má rodina zájem na prospěchu dítěte, sleduje je a motivuje.
- Rodiče nemají vůbec možnost jakkoliv ovlivňovat, co a jak školy učí.
Slabé stránky systému
- Žáci a studenti si stěžují na neustálý stres ze zkoušení a testů. Při nezvládnutí testů jsou děti přeřazeny do vyrovnávací třídy, což znovu zvyšuje stres z dalších testů. Mohou se sice vrátit k ostatním, pokud v testech uspějí, ale často neuspějí.
- V nejhorších třídách je špatná atmosféra.
- Na druhém stupni už nemohou přecházet mezi jednotlivými úrovněmi.
- Stres provází žáky a studenty celou školní docházku.
Kromě zmíněných skvělých výsledků v mezinárodních srovnávacích testech přináší singapurský vzdělávací systém ještě další pozitivum: Singapurci jsou druhou největší (po Číňanech) skupinou nebritských studentů v bakalářském studiu jak na univerzitě v Oxfordu, tak i v Cambridge.
Výsledky PISA 2018
Singapur ČR
předmět počet bodů (umístění)
Matematika 569 (2.) 499 (22.)
Čtení 549 (2.) 490 (25.)
Přírodověda 551 (2.) 497 (21.)
V roce 2018 se testování PISA zúčastnilo 72 států. Ve všech sledovaných oblastech byla nejlepší Čína. V matematické gramotnosti měla 591 bodů, ve čtenářské gramotnosti 555 bodů a v přírodovědné gramotnosti 590 bodů. Dlužno podotknout, že se testují jen děti z centrální oblasti Číny, nejde tedy o reprezentativní výsledek celé země. Přes místní masivní kritiku našeho vzdělávacího systému jsme ve všech předmětech byli mezi polovinou úspěšnějších řešitelů. Na podzim 2020 začne pravděpodobně ovlivňovat výuku u nás špatný dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Díky němu se náš systém zaměří na rozvoj obtížně uchopitelných a ještě hůře měřitelných „kompetencí“ a stávající umístění třeba v PISA se nám bude jevit jako nedosažitelná meta.