Milí učitelé,
dávejte dětem domácí úkoly. Rozpomeňte se na doby, kdy domácí úkoly byly normální, běžnou, každodenní činností a žádný parťák ani lenoch z toho nedělal problém.
Dávejte dětem DÚ, neboť máte ověřené praxí, že opakováním děti získávají cvik a zručnost. Na hodinách látku vysvětlíte, zdůrazníte pravidla, upozorníte na výjimky a záludnosti. To vše děti nejlépe zvnitřní vlastní prací. Cvikem. Opakováním. Drilem.
Dávejte dětem DÚ, neboť dril děti osvobodí a umožní jim soustředit se na stále náročnější úkoly. Jakmile zvnitřní základy, mohou postupovat dál, kam až jejich talent a pracovitost dovolí.
Dávejte dětem DÚ, neboť jim umožníte včas a bezbolestně si uvědomit, co jim jde a v čem tápou, co umějí samostatně a co s dopomocí, zda se mohou posunout dál, anebo zůstat u základů a dál na nich pracovat.
Dávejte dětem DÚ, neboť umožníte rodičům uvědomit si, co dítě umí a co neumí. Umožníte jim včas a bezbolestně zjistit, zda je dítě schopno dostát nárokům, anebo zda mají všichni společně přijmout nějaké rozhodnutí (více času a úsilí věnované škole, systematická dopomoc dítěti, doučování, hledání optimální cesty společně s učitelem …).
Dávejte dětem DÚ, neboť tak sami včas zjistíte, zda vašemu výkladu děti rozumějí, kolik takových je, komu a v čem se máte více věnovat či zda můžete zařadit oddechovou hodinu, protože mají všichni odmakáno.
Jste ti, kteří vědí, co funguje. Jste ti, kteří mají pedagogické vzdělání a rozumíte mnoha oblastem. Jste ti, kterým svěřujeme své děti v naději, že uděláte maximum pro jejich prospěch. Proč by měl kdokoliv relativizovat vaše dovednosti? Čeho, koho a proč se bojíte?
Rodiče si prý domácí úkoly nepřejí. Ano, někteří rodiče si nepřejí domácí úkoly a některé děti DÚ nedělají. Také jsou lidé, kteří volají po zrušení daní a někteří placení daní bojkotují. A stát přesto daně dál vybírá. Ředitelé či učitelé mohou před rodiči svůj postoj vyjádřit třeba takto:
“Milí rodiče, v naší škole učitelé zadávají několikrát týdně domácí úkoly. To je fakt a takhle to bude i nadále. Pokud se vám to nelíbí, najdete jistě školu, která víc odpovídá vašemu očekávání.”
“Milí rodiče, v mojí třídě píšou děti domácí úkoly. Mám léty ověřené, že je to pro jejich dobro:
- opakují si a tím upevňují látku
- získávají zpětnou vazbu o tom, jak látku zvládají
- učí se zodpovědnosti za zadanou práci i za své vzdělávání
- učí se pracovat s časem
- učí se říci si o pomoc
- zvědomují si, kolik práce musejí odvést k dosažení kýžených výsledků
To je fakt a takhle to bude i nadále. Pokud se vám to nelíbí, najdete jistě kolegyni, která pracuje jiným způsobem a budete si více vzájemně vyhovovat.”
“Milí rodiče, zadávám denně dětem domácí úkol. Dobrovolný domácí úkol. Pokud jej děti nevypracují, nehrozí jim žádný postih. Pokud jej vypracují, budu to bonifikovat plusem či malou jedničkou a přičtu jim to k dobru při závěrečné klasifikaci.”
Jsou děti, které se diví, že dosud neměly ve škole problém a “najednou” přinesou špatnou známku z testu. Dítě má dojem, že všechno zvládá, protože při společné práci na hodinách všemu rozumí. Když je při písemce vystaveno nutnosti zvládnout práci samostatně, neví, váhá, chybuje. Dostane špatnou známku, což vnímá jako nespravedlnost. Jakpak by ne, když dosud nemělo vůbec možnost zjistit, že látku neovládá dostatečně.
Jsou rodiče, kteří od dítěte vědí, že ve škole všemu rozumí, všecko zvládá, nic nepotřebuje. A “najednou” přinese špatnou známku z písemky. Rodiče hledají viníka: “Testy jsou fujky, stresujou. Chyba je kámoška, je pomýlené za ni trestat. Učitel je lempl, látku dobře nevysvětlil. Učitel je matla, nakalibroval špatně písemku.”
Všichni načuření, frustrovaní, stoupá nedůvěra, vzdělávání vázne. Nejhůř z toho boje vyjde dítě.
Přitom pomůže vrátit se k ověřeným postupům – a zadávat pravidelně, systematicky a promyšleně DÚ. Pro dobro všech.
Pokud jste opravdu hluboce přesvědčení, že DÚ jsou k ničemu, prosím, vysvětlete to. Pokud se vám nechce opravovat DÚ, prosím, jděte načerpat energii někam jinam. A pokud chcete pro své žáky udělat maximum, vtáhnout děti i jejich rodiče do procesu vzdělávání a přimět je k přijetí zodpovědnosti, začněte zase zadávat DÚ.
Pokud chcete domácí úkoly, nepranýřujte ve škole učitele za jejich zadávání, nedělejte úkoly za děti a nenadávejte doma na učitele, když si doma vaše dítko pofňukne, že tomu nerozumí.
Ano, tohle všechno je pro učitele protivné. Bohužel Vaše podmínky jsou nesplnitelné – vždycky budou rodiče, kteří uvěřili mýtům o snadném, zábavném a bezpracném vzdělávání a budou na něm trvat, i kdyby čert na koze jezdil. A u toho nadávat a pranýřovat. Bylo by fakt nešťastné, pokud by tahle skupina rodičů nastavovala ve škole normy a ještě horší by bylo, kdyby se jim učitelé podřídili. Je totiž stále dost rodičů, kteří vědí, že jejich děti dosáhnou dobrého vzdělání především soustavnou prací.