Piráti představili návrh novely školského zákona a novou podobu maturity. Ježto čtyři z předkladatelů studovali v zahraničí, mají, jak sami říkají, „bohaté zkušenosti“ a zjevně dost elánu na změnu zdejšího vzdělávacího systému.
Co navrhují?
- Zastavit přípravu povinné maturity z matematiky s odůvodněním rizika vysokého počtu studentů, kteří u maturity neuspějí. Maturita z matematiky je zatím pouze dobrovolná. Loni neuspělo 22% studentů, kteří se pokusili odmaturovat z matematiky, což prý predikuje ještě vyšší neúspěšnost mezi studenty, kteří by z matematiky maturovat museli, nikoliv jen mohli. V souladu s tímto odůvodněním navrhuji: Zaveďme povinnou maturitu třeba z tělocviku a rázem nám počet úspěšných maturantů stoupne odhadem na 99%. Pomohou nám ale tato procenta zlepšit konkurenceschopnost naší ekonomiky? Nebo spokojenost zaměstnavatelů s úrovní maturantů? Nebo naše pozice ve srovnání s maturanty z jiných zemí? Druhý důvod k nezavedení povinné maturity z matematiky popisují Piráti takto: „ … zadání ve společné části zkoušky dostatečně nezohledňuje obsah a cíle vzdělávání a to, co se žáci reálně učí.“ Bohužel Piráti neposkytli jakékoliv konkrétní příklady na podporu svých tvrzení, ani data, o kterých by se dalo diskutovat. Na této úrovni se jedná o dojmologii a děsí mě, že pod takto chabě „vyargumentovaným“ dokumentem jsou podepsáni i další politici z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. Piráti považují svůj návrh za „záchrannou brzdu řešící aktuální hrozbu ve školství“, aniž by ovšem konkretizovali, co přesně myslí aktuální hrozbou. Na tak silná slova bych očekávala kvalitně zpracovanou a prezentovanou analýzu s pečlivě formulovanými východisky a návrhy řešení včetně rizik a jejich ošetření. Pirátský návrh spíše vykazuje běžnou úroveň hospodských řečí.
2. Druhým požadavkem je uznávání, a to i zpětné, středního vzdělání i těm studentům, kteří dokončili poslední ročník studovaného oboru, ale neuspěli u maturitní zkoušky.Důvodem prý je diskvalifikace na trhu práce pro lidi, kteří „neuspěli u jedné zkoušky“. Přiznaná úroveň středního vzdělání bez maturity a bez výučního listu by držitele neopravňovala ke studiu na vyšší odborné či vysoké škole.
Dobře, připusťme, že student, který víceméně úspěšně dokončil 4 roky gymnázia či střední odborné školy, neuspěje u jedné zkoušky. Ve stávajícím systému má 3 (sic!) pokusy tuto zkoušku zopakovat a to do pěti let po ukončení posledního ročníku střední školy. Jsou v zásadě tři možnosti:
- Student se na maturitu připraví a složí ji v řádném či opravném termínu.
- Student nemá schopnosti se na maturitu naučit a pak je otázka, co dělal čtyři roky na střední škole, jejíž poslední ročník úspěšně ukončil.
- Student nemá motivaci a vůli se na maturitu připravit. Jedná se tedy o svobodné rozhodnutí svéprávného jedince a to nezavdává důvod pro systémové změny. Dle stejné logiky tedy přiznejme právo diagnostikovat, operovat a léčit i lékařům, kteří prostě neuspěli u jedné jediné zkoušky, byť byla zrovna státní závěrečná. Kvalifikaci vlastně získali, jenom ta jediná zanedbatelná drobnost. Chcete, aby vám takoví lékaři operovali mozek, srdce nebo páteř? Nebo třeba mandle? No a řídit bychom taky mohli nechat každého, kdo absolvoval v autoškole deset jízd, ale neuspěl u zkoušek. Vždyť co to je nějaké testy a teorie, řídit přece umí! Svěříte takovému řidiči autobusu své dítě na cestu do školy či na výlet? Chcete takové řidiče potkávat na silnicích? Bez řidičáku jsou diskvalifikovaní na trhu práce a systém přichází o spoustu peněz – bez řidičáku třeba neseženou práci a zůstanou na podpoře. V analogii s pirátským návrhem je pro společnost levnější řidičáky vydat všem zájemcům po absolvování předepsaného počtu jízd.
3. A posledním navrhovaným bodem je přesunutí písemné části maturit zpět do škol. Společnou částí maturity by byly jen didaktické testy. Písemná a ústní část se vrátí do gesce škol.Důvodem pro tento návrh je „posílení zpětné vazby vůči žákovi i vrácení důvěry školám“.
Opět by nebylo od věci pro smysluplnou diskusi podložit tato tvrzení daty. Jak se posílí důvěra vůči školám, čí důvěra se posílí, o kolik se posílí, jak to budeme měřit a s čím to budeme srovnávat? Jak zajistíme, aby měli maturanti srovnatelnou úroveň maturity, když si maturitu bude tvořit a hodnotit každá jednotlivá škola? A na zpětnou vazbu vůči žákovi měly školy zpravidla čtyři, resp. 13 let. Za tu dobu mohl nasbírat zpětné vazby dle libosti. Jen chtít. Nejde přeci o důvěru vůči škole, ale o důvěru ve státem garantovanou úroveň maturity!
Cituji ze studie publikované nadačním fondem Eduzměna: „Na výraznou míru decentralizace českého školství, zejména autonomie českých základních škol, upozorňuje také zpráva OECD (2015). Podle těchto zjištění je decentralizace školství v České republice výrazně vyšší než v průměru zemí OECD, dosahuje dokonce maximálních hodnot. Projevem decentralizace je např. neexistence pravidel pro hodnocení škol ze strany zřizovatele nebo prohlubující se rozdíly mezi jednotlivými regiony a školami.“
A do této atmosféry přicházejí Piráti se svými převratnými návrhy, které nepřinesou vůbec nic pozitivního. Absolutním ignorováním rizik, která jsou s tím spojená, a bizarní argumentací ve prospěch svých návrhů se Piráti na poli vzdělávání uvedli spíše jako amatérští aktivisti než jako rozvážní zástupci občanů pracující ve prospěch celé společnosti. Vypadá to, že o školství málo přemýšlejí, málo se doptávají, ignorují dostupná fakta a chaoticky pracují.